Přibyslav je postavena na jedinečném středověkém půdorysu s renesančními fasádami, barokním kostelem a funkcionalistickou sokolovnou. Je třeba navázat na tuhle přerušenou tradici a narýsovat budoucí části města tak, aby fungovaly, měli kvalitní infrastrukturu a byly dostupné pro všechny. A u toho samozřejmě nezapomenout na obce, které si zaslouží slušnou investici do chodníků, zeleně a komunikací.

Výzev je ale víc; v příštích letech se budeme muset poprat s divočejším podnebím. Sucho střídají přívalové deště. V ulicích našich vesnic se hromadí ornice a na svazích je proschlá půda. Proto se chci postarat o to, aby město tam kde může, pracovalo na protierozních opatřeních, například tak, že obnoví v katastru stále živé polní cesty, rybníky, mokřady a bude sázet stromy.

Když jsme zakládali náš dům, dost lidí zvedalo obočím nad tím, že ho chceme mít energeticky soběstačný. Tehdy jsme žili v trochu jiném světě. Popravdě ani já jsem si nebyl naším rozhodnutím jistý, když jsme úzkostlivě lepili každou díru v domě, dávali silnou izolaci a řešili každý detail. Ale po covidu a válce na Ukrajině nám dal čas za pravdu. Chci se postarat, aby i naše město bylo energeticky maximálně samostatné. Solární elektrárny na střechách, vlastní zdroje tepla a šetrnost ke zdrojům by měly být samozřejmostí.

Jsem také vedoucí ve skautu a člen veřejně prospěšné organizace Opuka, se kterou se snažíme část tohoto programu naplnit vlastními silami. Pokud budete mít o některé z výše jmenovaných témat zájem, potkáte mě na lešení posledního domu v Keřkově.